V šedých tónech - audiokniha (Olivka)

Ahoj! Před nedávnem vyšla nová audiokniha z dílny Humbooku a tou tentokrát byla kniha s lehce vážnějších tématem, než byla Cinder, která jí předcházela. V šedých tońech od Ruty Sepetys je už poměrně stará knížka, na kterou se zapomnělo a já jsem ráda, že byla tedy připomenuta právě namluvanou verzí. Já jsem příběh ještě neznala o to zajímavější pro mě tedy poslouchání bylo. Bohužel se ale tato audioknížka nedá srovnávat s Cinder. Pro mě to bylo dost zklamání.

Příběh

Po stránce obsahu byla knížka velmi zajímavou záležitostí. Bylo to trošku něco jiného, než co já obvykle čtu. V šedých tónech totiž vypráví o osudech lidí za druhé světové války - respektive chvilku před ní. Akorát to není úplné taková ta klasika z koncentráku, ale je to pohled na to, jak v té době žili lidé z pobaltských zemí - konkrétně z Litvy. Jelikož já jsem o tom, co se v knížce odehrávalo nikdy v životě neslyšela (shame on me), tak jsem si příběhovou stránku moc užívala. Byl to pro mě nával spousty informací. Bohužel se příběh trošku vlekl a občas se zaskl na nezajímavém místě. Přesto bych ale chtěla informační stránku audioknížky V šedých tónech vyzdvihnout.

Postavy

Celkový dojem z audioknížky/knížky mi kazily postavy. S hlavní hrdinkou a její rodinou jsem se od začátku do konce vůbec nemohla ztotožnit a to mi vcelku připadala jako můj odraz v zrcadle. Jedinou postavu, kterou jsem si oblíbila už od začátku byl Andrius a potom z flashbacků ještě Joana. Z mého pohledu dost příběh zachraňoval vztah hlavní hrdinky Liny a právě Andriuse, který přesně vystihl to, jak by vztah/láska mezi dvěma lidmi za takových okolností vypadala. Na romantiku nebyl kladen žádný důraz a celý jejich vztah se skrýval v jakési mlze, která opravdu k událostem v knize dost seděla. Jejich pouto bych považovala i za jedno z nejreálnějších v knižním světě.

Namluvení

Na audioknížce byla jedna věc, na kterou jsem si opravdu nezvykla a byla to taky ta hlavní věc, proč mě V šedých tónech z poslechového hlediska nezaujala tolik jako Cinder. Hlas paní, která audioknížku namluvila mi prostě od začátku až do konce nesedl. Příběh totiž byl vyprávěn z pohledu patnáctileté Liny, ale hlas byl o mnoho let starší a celkově na mě kvůli tomu hlavní hrdinka působila přemrštěně sebevědomě. Prostě k patnáctileté hrdince ten hlas neseděl a to mi dojem z poslouchání zkazilo asi nejvíc. Nemyslím si totiž, že by mi hlas sedl třeba u jiné audioknihy. Každopádně vy, kdo posloucháte audioknihy běžně byste tento nedostatek tolik asi nepocítili. Možná mi namluvení nepřišlo dobré taky kvůli tomu, že Marie Štípková má hodně výrazný přednes. Pravděpodobně je její prioritou důraz na interpunkci, správné vyslovování a zkrátka to, aby i namluvená verze měla atmosféru. Což je samozřejmě správně, ale místy mi to přišlo opravdu přehnané. Jelikož ne vždycky je V šedých tónech akční, tak pro mě bylo hodně těžké u toho vydržet, protože Marie Štípková opravdu mluvila pomalu, takže později jsem poslouchala s zrychlením.

Celkové hodnocení

Nápad, styl psaní se mi hodně líbil. Je to pro mě jedna z nejpřínosnějších knížek o historii, protože ukazuje historickou událost z pohledu země, na kterou v tomto konfliktu není tolik kladen důraz. Bohužel mi vůbec nesedl hlas ani přednes Marie Štípkové. K příběhu s mi to zkrátka vůbec nehodilo. Ale to už je čistě osobní problém a myslím, že vám by se to třeba zalíbit mohlo :)

Za poskytnutí listen copy děkuji moc Humbooku <3
Tady máte krátkou ukázku pokud vás audioknížka zaujmula:
https://www.youtube.com/watch?v=EIdz6GVD32g