The haunting of Hill house aneb zkouknuto za víkend! (Olivka)

Ahoj! Po opravdy dlouhé době vás zdravím u nového článku... Neměla jsem poslední dobou na blog vůbec čas, protože jsem se hodně zaměřila na můj YouTube a Instagram. Každopádně jsem zpět a to dokonce s velkým doporučením na seriál!

Na doporučení Klárky z Klářiny knihy jsem se pustila do seriálů The haunting of Hill house, což je seriál, který má jednu sérii po deseti dílech. Každý díl má cca hodinu (některé mají sedmdesát minut, některé čtyřicet) a má to být horor. Já bych to zařadila i do rodinného drama. Každopádně pokud jste strašpytlové, tak to vážně není nic pro vás... Stoprocentně ne po setmění.
Já jsem byla nesmírně zvědavá, jaký seriál bude a musím uznat, že hned po první epizodě mě příběh hodně chytnul! THOAHH (ano, jsem líná psát celý název :D) vypráví o sedmičlenné rodině, která dřív bydlela v domě (Hill house), ale jednou v noci náhle všech pět dětí s otcem odjelo pryč a matku v domě zanechali. Děti se nikdy nedozvěděli, co se vlastně stalo a proč je otec odvezl. Matka tu noc spáchala sebevraždu.
Náš příběh se střídavě odehrává v součastnosti, kdy jsou děti už dospělé a nebo se vracíme do minulosti do Hill house. Děj začíná tím, že se Nell (jedné ze sourozenců) začne dít něco podivného a sourozenci to začínají řešit a vrací se vzpomínkami do minulosti. V seriálu ale nejde jen o příběh, ale i o tu psychologii... To jak každá postava reaguje na různé věci jinak a jak se mezi nimi po letech tvoří pouto. Všechny ty postavy tvoří naprosto skvělou partu a já vážně hrozně ráda koukám na seriály a čtu knihy, kde se
mezi postavami vytvoří takové to pravé hmatatelné pouto!
Tento seriál není skvělý jen tím, že mi se postupně dostáváme blíž a blíž k tajemství, které Hill house ukrývá, ale s každým dílem více rozumíme postavám. Každý charakter má totiž svůj vlastí způsob, jak se s osudovou nocí vypořádal a my máme možnost díky flashbackům zjistit, jak se děti v průběhu let změnily. Z celé rodiny Crainových se mě nejvíc líbila postava Theo a Nell. Hodně si mě získal i Luke. Z ostatních dětí (Stevena a Shirley) jsem byla trochu na rozpacích. Získaly si mě jako děti, ale jako dospělí se mi moc nezamlouvaly.Co dělalo postavy ještě unikátnějšími bylo boží herecké obsazení! Herci byly pečlivě vybraní, aby si dítě bylo podobné se svou dospělou verzí... To se podle mě hodně povedlo! Také každý měl unikátní a dobře zapamatovatelnou tvář. Zkrátka nikoho bych nevyměnila.
Ze začátku byly taky epizody zaměřeny na jednoho člena rodiny, což bylo zajímavé, protože jsme některé situace mohli vidět z jiných úhlů pohledu. Také jsem se díky tomu dokázala soustředit jen na tu konkrétní postavy a lépe si k ní našla cestu. Z těchto dílů, kde se řešil příběh jedné postavy, se mi nejvíc líbila epizoda o Nell, která vysvětlila několik důležitých věcí a dost mě překvapila! Nell byla také jednou z nejstatečnějších a nejunikátnějších charakterů, které jsem díky seriálům poznala. Taky jí herečka skvěle zahrála!
Co se týče flashbacků a hlavně přechodů mezi jednotlivými časovými linkami... Přestože ne vždy k tomu byl popisek, kdy a kde se to odehrává z děje nebo dialogu se to dalo perfektně poznat, takže jsem se v celém seriálu ani jednou nezamotala! Taky se mi líbilo, že přechod do jiné časové linie byl provázen stejnou činností nebo stejnou přímou řečí, například: Theo pije ze sklenice v baru *přechod* Theo jako malá v Hill house pije v kuchyni. (Doufám, že to jde pochopit :D)
Celý seriál je taky skvěle natočený, má boží tajemnou atmosféru a přestože mi některé scény přišly trochu zdlouhavé, i tak jsem si to moc užila!
Abych to tady ukončila... Zkrátka pokud máte rádi psychologické seriály/filmy/knihy s nádechem hororové atmosféry, tak tohle je přesně pro vás. Přestože jsem dřív byla milovníkem takových těch dlouhých seriálů, tak tenhle mě opravdu přesvědčil, abych se pouštěla i do těch kratších s jinou tématikou než na kterou jsem zvyklá!